Dobrý olivový olej nekoupíte v supermarketu

V našich končinách se tzv. středomořská strava/ dieta moc nenosí. Co to vlastně je? Velmi jednodušše řečeno, středomořská strava spojuje základy zdravého stravování s tradičními příchutěmi a způsoby vaření v zemích středomoří jako jsou Řecko, Itálie, Španělsko nebo Turecko.

Jak vznikl zájem o tento způsob stravování ve světě?

Zájem o středomořskou stravu začal v 60. letech 20. století. když se přišlo na to, že lidé žíjící ve středomořských zemích neumírají na srdeční choroby tak často jako v USA a severní Evropě. Následující studie zjistily, že středomořská strava snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Dnes je středomořská strava doporučována v pokynech pro zdravé stravování a prevenci chronických onemocnění Amerických občanů (Dietary Guidelines for Americans). Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) tento způsob stravování také oficiálně uznala jako zdravý a udržitelný způsob stravování a United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO) ho dokonce považuje jako tzv. nehmotné kulturní bohatství.

Co je středomořská strava?

Jak už jsme zmínili výše, středomořská strava je způsob stravování založený na tradiční kuchyni zemí hraničících se Středozemním mořem. I když neexistuje žádná přesná definice středomořské stravy, její obsah většinou zahrnuje vysoké podíly zeleniny, ovoce, celozrnných potravin, fazolí, ořechů a semen a olivového oleje.

Mezi hlavní složky středomořské stravy patří:

• Denní konzumace zeleniny, ovoce, celozrnných potravin a zdravých tuků (olivový olej).
  

• Týdenní konzumace ryb, drůbeže, fazolí a vajec.

• Mírná konzumace mléčných výrobků.

• Omezený příjem červeného masa.

Dalším důležitým prvkem středomořské stravy je jíst v klidu u stolu s rodinou a přáteli, se sklenkou červeného vína a v neposlední řadě fyzická aktivita - procházky, plavání... prostě pohyb na vzduchu.

Na bázi rostlin, nikoli masa

Základem středomořské stravy je zelenina, ovoce, bylinky, ořechy, fazole a celozrnné potraviny - na těchto potravinách se staví konečné pokrmy. Mořské plody, mléčné výrobky, drůbež a vejce se používají méně pravidelně a červené maso se konzumuje pouze příležitostně.

Tip: Při vaření celkově můžete spotřebovat docela velké množství plynu. V tomto článku se dozvíte jak šetřit plynem.

Zdravé tuky

Zdravé tuky jsou základem středomořské stravy. Jsou konzumovány namísto méně zdravých tuků, jako jsou nasycené a trans mastné tuky, které se vyrábějí průmyslově procesem zvaným hydrogenace (ztužování) a přispívají ke vzniku srdečních onemocnění.

Olivový olej je primárním zdrojem tuku ve středomořské stravě. Kvalitní olivový olej obsahuje mononenasycené tuky, o kterých bylo zjištěno, že snižují hladinu celkového cholesterolu (představuje souhrn veškerého cholesterolu v krvi) a LDL cholesterolu (tzv. zlý cholesterol, z angl. low density lipoprotein neboli lipoprotein s nízkou hustotou). Proč se mu přezdívá zlý? Protože při nadbytku se usazuje v cévách v podobě tzv. plaků, které cévy ucpávají a vedou k procesu kornatění tepen (ateroskleróze). Pokud se aterosklerotický plát utrhne, může dojít k infarktu nebo mozkové mrtvici.

Ořechy a semena také obsahují  vysoké množství mononenasycených tuků. Mastné ryby, jako např. makrela, sledě, sardinky, tuňák, losos a jezerní pstruh, jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, což je druh polynenasycených tuků, které mohou v těle redukovat vznik zánětlivých onemocnění. Omega-3 mastné kyseliny také pomáhají snižovat triglyceridy (reprezentují množství uloženého tuku v lidském těle), srážení krve a riziko mrtvice a srdečního selhání.

GLOBÁLNÍ PODVOD, KTERÝM JE PRODUKCE OLIVOVÉHO OLEJE

Výše jsme zmínili popularitu středomořské diety a jako všechno, co se stane globálním fenoménem, i zde se pochopitelně najdou výrobci a prodejci, kteří se chtějí z trendu obohatit. Jednou z hlavních a nejsmutnějších obětí masové konzumace je pochopitelně tolik oblíbený olivový olej, extra panenský především. V knize, Extra Virginity: The Sublime and Scandalous World of Olive Oil, která se stala ve své době bestsellerem v the New York Times, autor Tom Mueller dokázal jedním dechem napsat milostný dopis starým, rodinným producentům olivového oleje, kteří ho vyrábí tzv. na koleně, v malých šaržích, a zároveň kousavě popsat své poznatky ohledně rozsáhlých globálních podvodů v obchodu s olivovým olejem, které ohrožují zničit celý průmysl. Olivový olej nebyl nikdy tak vzrušující jako v této knize, která je doporučována všem, kteří se zajímají o původ potravin a jejich kvalitu.

Je proto velmi znepokojivé, že v regálech supermarketů najdete pod vábnou nálepkou 'Extra Virgin Olive Oil' právě deodorizované, zkažené, tepelně zpracované tekuté tuky, plné volných radikálů, se kterými má pravý olivový olej ve skutečnosti zatočit. V knize autor hovoří s Leonardem Marsegliou, generálním ředitelem velkého olejového konglomerátu, který se domnívá, že pouze 2 procenta světového olivového oleje se dá považovat za extra panenský, 8 procent za „dobrý“, a asi 9 procent za „slušný“.

Co je šokující je, že až 90 procent olivového oleje na trhu je označováno jako lampante, nebo-li lampový olej, a není vhodný pro lidskou spotřebu, pokud není rafinován. V lepším případě je tento 'lampante olivový olej' vyroben ze shnilých oliv; v horším případě se jedná o olivový olej, smíchaný s čímkoli od levného sójového nebo arašídového oleje (děsivá představa pro kohokoli s alergií) až po průmyslový řepkový olej, který způsobil v 80. letech smrt více než tisíc lidí ve španělské oblasti severně od Madridu. Skutečný olivový olej, kvalitní a chutný se podobá vínu: každá sklizeň odráží stav stromků, ročního období, okolního prostředí - a v oleji můžete ochutnat všechny tyto charakteristiky, jeho hořkost a peprnost. Samotná skutečnost, že to, co většina z nás považuje za olivový olej a denně konzumuje, je v chuti zcela homogenní, ukazuje na extrémní rozsah, v jakém byly tyto oleje zpracovány, deodorizovány a zničeny.

SKANDÁL V ITÁLII

V roce 2015 bylo sedm italských výrobců olivového oleje, včetně Bertolli, Sasso a Carapelli, vyšetřováno kvůli obvinění, že falešně nazývali svůj olivový olej extra panenským. Prokurátoři v Turíně spustili vyšetřování po anonymním udání ze specializovaného žurnálu, informoval tehdy La Stampa. Provedli testy na 20 nejpopulárnějších značkách extra panenského olivového oleje - v nejvyšší kvalitě, kterou si lze koupit - prodávaných ve všech italských supermarketech a zjistili, že štítky na devíti z nich (50%!!!) falešně prohlašovaly, že jsou extra panenské. Dalšími čtyřmi výrobci podezřelými z obchodních podvodů byli Coricelli, Santa Sabina, Prima Donna a Antica Badia. Společnosti údajně porušily přísná pravidla pro výrobu extra panenského olivového oleje, což je proces, který je velmi nákladný a časově náročný. Přesto, navzdory komplikovaným výrobním postupům je extra panenský olivový olej snadno manipulovatelným výrobkem, takže je pro spotřebitele nesmírně obtížné ochutnat rozdíl.

Výrobci by měli provádět chemické zkoušky dříve, než výsledný produkt označí a prodají jako extra panenský. Italské ministerstvo zemědělství, potravin a lesnictví zabavilo v roce 2014 falešný olivový olej v hodnotě 10 milionů EUR v rámci zásahu proti podvodům s potravinami. "Pozorně sledujeme vyšetřování," řekla tehdy ministryně zemědělství Maurizio Martina. „Už měsíce posilujeme kontroly, zejména s ohledem na loňskou špatnou úrodu. Je důležité chránit spotřebitele i tisíce poctivých producentů olivového oleje.“ Bohužel podvody pokračují i nadále, proto italské olivové oleje nedoporučujeme...

ACAIA EXTRA VIRGIN OLIVE OIL

Asi už chápete, že je poměrně těžké najít poctivé výrobce opravdu dobrého a zdraví prospěšného olivového oleje (v supermarketu jej najdete marně) - já osobně si bez něj nedokáži svůj život představit. K večeři má oblíbená rukola s rajčátky, okurkem, paprikou a třeba trochou jarní cibulky, smíchaná s Acaia olejem a balsamico octem a posolená ochucenou solí Real Salt, je prostě eňo ňuňo. Ráda si do salátu přidávám i třeba feta sýr nebo grilovaný haloumi. Jím tento salát celoročně a téměř každý den - je naprosto vynikající a snadný k přípravě.

Pokud vás zajímá více podrobnější studie o složení tohoto oleje a jak se osvědčil v laboratorních testech - má jeho konzumace pozitivní dopad na vaši hladinu cholesterolu nebo ne?, přečtěte si skvělý článek na blogu našeho odběratele: www.puravia.cz

Acaia Olej pochází z malé rodinné farmy na ostrově Lesbos a je naprosto unikátní. S námi souhlasí i porotci mezinárodních soutěží po celém světě, kde Acaia pravidelně vyhrává prestižní ocenění. Takovýto olej se těžko sežene v obchodě - prodejci rádi zmiňují vyšší cenu jako důvod proč se produkt nebude prodávat, a proto jsme rádi, že vám jej můžeme nabídnout alespoň na internetu.