Jak si vytvořit zero waste domácnost a snížit množství odpadu

O tom, že této planetě řádně nakládáme, není pochyb. Těžba uhlí, ropy a surovin, těžký průmysl, lodní a letecká doprava, spalovací motory i elektromobily, výroba elektroniky, ale i potravinářská produkce či módní průmysl – to je jen zlomek výčtu, s čím se naše planeta musí denně vyrovnávat. Těžko můžeme ovlivňovat nejmocnější lidi světa, ale ne nadarmo se říká, že chceš-li změnit svět, začni u sebe. Proto se mnozí rozhodli svůj život vést způsobem zvaným zero waste = bez odpadu. Chcete-li se dozvědět o tomto tématu více, chcete-li sami alespoň nějakým způsobem eliminovat svou ekologickou stopu, protože každý krok se počítá, pojďte si přečíst tento článek.

Co je to zero waste?

Zero waste, česky „bez odpadu“, doslova „nulový odpad“ či „žádný odpad“. Můžeme se setkat i s psanými variantami zerowaste či zero-waste, nicméně tento způsob psaní vychází z neznalosti anglického jazyka.

Zero waste není učebnicová poučka, tento princip vzešel od lidí, kterým není jedno, jakým způsobem se jejich způsob života podepisuje na planetě. Na Zemi žije přes 8 miliard lidí ^[1] a doposud jsme si nezajistili život na jiné planetě než na té, kterou máme, měli bychom k ní tedy přistupovat zodpovědně.

Zero waste lze vztáhnout na všechny oblasti našeho života – šetření energiemi a vodou, neplýtvání jídlem, používání znovupoužitelných věcí, k přírodě a i lidskému zdraví šetrná kosmetika, ekologická drogerie, věci s recyklovatelnými či kompostovatelnými obaly, rozumné nákupy včetně nákupu oblečení.

The Zero Waste International Alliance

V roce 2003 vznikla The Zero Waste International Alliance, která se snaží šířit myšlenku nulového odpadu prostřednictvím veřejného vzdělávání a sdílením praktického uplatňování. Působí na mezinárodní, národní i místní úrovni. Snaha je zamezit plýtvání a naučit správnému hospodaření, také se zasazuje o zlepšení výrobních metod a změně produktů tak, aby z nich nevznikal odpad, který se nedá už dále zrecyklovat. Také se snaží zamezit co největšímu množství spalování a skládkování produktů. ^[2]

Zero Waste Home

Nejznámější propagátorkou Zero Waste je influencerka Bea Johnson, původem Francouzka, která se v 18 letech přestěhovala do USA, kde žije dosud. Na svém blogu https://zerowastehome.com/ přináší spoustu informací k tomuto tématu a vydala i knihu Zero Waste Home, která byla přeložena již do více než 25 jazyků, mimo jiné i do češtiny – Domácnost bez odpadu. Knihu můžete zakoupit na mnoha e-shopech.

Najdete zde např. 10 tipů pro každou místnost ve vašem domě s tipy pro zero waste – jak začít, jak postupovat. Určitě si z těch 10 bodů nějaký vyberete, a jak již bylo řečeno, každý krok se počítá. Pokud změníte alespoň něco, má to smysl. ^[3] Ono asi v dnešní době nelze ani být na nule, pokud bychom se neodstěhovali někam do odlehlejší oblasti, kde bychom si vše pěstovali a vyráběli sami. Nicméně ta nula je spíše pomyslný cíl, v tomto případě je důležitější než cíl ta cesta k němu.

Pravidlo 5R podle Bey Johnson

1. Refuse = odmítnout, nepoužívat. Jedná se o první krok, který je asi nejdůležitější, ale dost možná i nejtěžší, protože souvisí s naší vůlí. Jde totiž o to, abychom odpad odmítli vytvořit – odpad tedy ani nevznikne. Např. nekupovat vodu v láhvi, ale pít tu z kohoutku (pokud je samozřejmě pitná).

2. Reduce = zredukovat. Tento bod souvisí především s jednorázovými produkty, které jsou prakticky ihned automaticky i odpadem. Např. igelitový sáček – ano, jsou lidé, kteří je používají opakovaně, ale ruku na srdce, pokud si do takového sáčku dáte např. zeleninu, která se v sáčku orosí, kdo z vás ho potom nechá vyschnout, aby ho mohl použít znovu? Bohužel je snazší ho vyhodit a vzít si zase příště v obchodě nový.

3. Reuse = použít znovu. Budeme se držet stále tématu igelitových sáčků, které jsme se tedy rozhodli nekoupit. Co teď? Vyzkoušejte znovupoužitelné látkové či voskové sáčky, které v případě potřeby můžete vyprat (látkové) a otřít (voskované). Svačiny můžete balit dětem do voskovaných pytlíků, stejně tak pečivo, ale víte, že existují i přírodní papíry, do kterých lze balit i sýry, šunky či dokonce máslo, aniž by se promastily? Takový už kdysi využívaly naše babičky, možná si leckdo ještě vzpomene.

4. Recycle = vytřídit, recyklovat. Pokud tedy použijeme tyto znovupoužitelné sáčky, po jejich dosloužení je pak správně zrecyklujeme. Jak již bylo řečeno, správná recyklace není nejdůležitější bod, protože cílem je tomuto všemu předcházet tím, že odpad nebudeme vytvářet.

5. Rot = kompostování. Pokud naplníme přechozí 4 body, měli bychom dospět k bodu číslo 5, tedy kompostování toho, co nám zbylo. Mluvíme o organickém materiálu. Pokud máte dům s pozemkem, je založení kompostu snadným řešením – nebojte se ho, pokud ho založíte správně a budete na něj dávat to, co na něj patří, nebudete o něm vůbec vědět. Zajímavý článek o kompostování zde. Pokud žijete v bytě či na jiném prostoru bez zahrady, je to trochu složitější, ale i zde existují varianty, kdy můžete kompostovat doma, viz např. tento článek. Rodina Bey vyprodukovala za jeden rok pouze tuto sklenici odpadu, který nešel zkompostovat.

Spotřebitelská pyramida

Dalším takovým návodem, jak přemýšlet o nakupování a vyhnout se zbytečným nákupům, je tzv. spotřebitelská pyramida.^[4]

1. Use what you have = použij, co máš. Tady je asi překlad výstižný a není třeba moc co dodávat. Než něco koupíte, zamyslete se, zdali to opravdu potřebujete. Např. u nákupů jídla doporučujeme udělat si seznam toho, co budete daný týden vařit, mnohem lépe se vám bude nakupovat a vyhnete se nákupu potravin, které by se vám mohly zkazit. Pokud si jdete kupovat oblečení, nekupujte si nic, co by se vám nehodilo alespoň k dalším třem věcem, co už máte. Pokud nevíte, k čemu byste to nosili, je velká pravděpodobnost, že tento kousek spíš nevyužijete.

Existuje jeden americký pořad s názvem Extrémní držgrešle, který zobrazuje lidi, kteří jsou extrémně šetřiví. Jeden bod mě však zaujal – jeden týden se nenakupují potraviny s výjimkou extrémně čerstvých (pečivo, maso), jinak se ale spotřebovávají věci, co máte doma. Dojde tedy na různé zásoby konzerv, těstovin apod. Pomůže to s tím, abyste neměli nikde dlouho uskladněné tyto trvanlivé věci, které byste také mohli časem objevit už po datu spotřeby.

2. Borrow = vypůjč si. Opět velmi výstižné již z překladu – nemusíme si hned vše kupovat, mnoho věcí si jde půjčit.

Víš, že existuje Knihovna věcí? Pokud se chystáš po letech pod stan, nemusíš si hned kupovat nový, který ti pak zase několik let bude ležet někde ve sklepě nebo na půdě. Můžeš si ho zapůjčit a poté zase vrátit. Investice to bude minimální a ty si o to víc můžeš dopřát na samotném výletu. Vzpomínáš, jak ses jako malá/malý chtěl/a naučit na kytaru? Půjč si ji, můžeš si tak bezbolestně pro tvou peněženku vyzkoušet, zdali pro to máš vůbec vlohy. Když ti to nepůjde nebo tě to nechytne, zase ji pohodlně vrátíš. Vypůjčit si lze od věcí do domácnosti, přes elektroniku a věci na sport po různé hry.

Stejně tak existují půjčovny hraček – můžete tak dětem dopřát i dražší hračky, které by jinak hodně zasáhly do vašeho rodinného rozpočtu. Jak velké zklamání potom je, když dítě dostane drahou hračku, která ho ale nebaví. Tady si půjčíte, vyzkoušíte, potom můžete zvážit samotný nákup, pokud je hračka oblíbená a najde využití. Půjčovat si lze i knihy, velmi oblíbené jsou např. Kouzelná čtení od Albi s kouzelnou tužkou, což je ovšem ale zase poněkud dražší věc. I tyto knihy si lze vypůjčit, jakmile se dětem oposlouchají, můžete je vyměnit zase za jiné.

3. Swap = vyměň. Spoustu věcí lze vyměnit za jiné, např. takto funguje Vinted, což je portál už nejen s oblečením, ale i s doplňky, věcmi pro děti, hračkami aj. Pokud se vám u jiné uživatelky něco líbí a ona najde něco u vás, můžete se domluvit na výměně věcí. Dvě mouchy jednou ranou – vy se zbavíte něčeho, co vám doma leží, výměnou za něco, co u vás najde další spokojený domov.

4. Thrift = šetrný nákup, myšleno např. v bazarech, secondhandech, antikvariátech, na burzách aj. Pokud tedy něco chceme mít a nemůžeme si to půjčit ani vyměnit, lze to koupit v uvedených obchodech z druhé ruky. Doby, kdy jsme v secondhandech našli jen hnusný textil vhodný tak akorát na podlahu, jsou ty tam. Dost často tam najdete oblečení vysoké kvality (lněné, vlněné, s hedvábím), často dokonce i s visačkou, protože danou věc ani předchozí majitel nenosil. Určitě stojí za to podívat se, zdali takový obchod nemáte v místě svého bydliště.

5. Make = vyrob si. Dříve byli lidé víc šikovní a zruční, nedalo se všechno koupit anebo dalo, ale čekalo se velmi dlouho a stálo to hodně peněz. V dnešní době objednávek levných věcí z Číny, které k nám dorazí během několika dní, zmizela potřeba o něco se snažit. Ono proč taky se namáhat a ztrácet čas něčím, co si můžu lehce za pár korun objednat… Ale schválně to někdy zkuste, ta radost, že si něco vytvoříte sami, je k nezaplacení. Poté se i k dané věci chováte jinak, když víte, kolik úsilí a času vás to stálo. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné si kupovat např. předražené dřevěné regály – není lepší si prostor v bytě naměřit a regál si vyrobit přímo na míru vlastníma rukama? Na Youtube najdete XY videí, jak si vyrobit danou věc doma nebo věci, které už máte, přetvořit v něco nového.

6. Buy = kup. Nákup nového je až poslední možnost v případě, že předchozí body selžou. Doporučujeme se vyvarovat tzv. impulzivním nákupům – přijde vám výplata a vy hned dostanete chuť si něco koupit. Ano, člověk se občas musí potěšit, ale doporučujeme si dát věci, které chcete, do košíku, a poté web opustit. Vraťte se k tomu potom druhý den nebo za dva dny, a podívejte se, zda byste dané věci ještě koupili. Budete překvapeni, kolik věcí tímto způsobem nakonec nezakoupíte, protože zjistíte, že nebudou potřeba.

Nekoukejte na reklamy, vyvarujte se nákupům na doporučení influencerů

Tady možná trochu píchneme do vosího hnízda. Ale pojďme nejprve k reklamám.

Cíl reklamy je jediný – přesvědčit vás, zlákat vás ke koupi. Podívejme se na to kritickýma očima, takto to opravdu ve skutečnosti je. Cíl reklamy není pomoct vám, abyste zakoupili dobře nebo dokonce výhodně. Reklama vás pouze vábí, a to tak, že vy pak ještě mylně nabýváte dojmu, že máte svobodné rozhodnutí si vybrat. Ale bohužel, podprahově jsme reklamou velmi masírovaní.

Vždyť si jen vzpomeňte, kolik reklam vidíte během jednoho pořadu/filmu/seriálu. Např. jeden nekonečný seriál má stopáž průměrně 43 minut. Když je vysílán v hlavním vysílacím čase, je vysílán 60 minut. 17 minut je tedy věnováno reklamám, a to nepočítáme, že v samotném seriálu je několik tzv. product placement = forma skryté reklamy, kdy v samotném seriálu se odkazuje např. na bankovní služby, na potraviny či přímo na celý řetězec, na mobilní služby atp. Pokud běžná reklama má průměrně 30 vteřin, vidíme tedy klidně 34 reklam! A to už je slušná masáž.

Co se týče influencerů, jedná se o reklamu přesunutou na sociální sítě. V době streamovacích služeb, kde se reklamy nevyskytují, potřebují firmy oslovovat i jiným způsobem než prostřednictvím televize. K tomu se výborně hodí sociální sítě a influenceři, kteří jsou firmami zaplaceni, aby ukazovali a doporučovali jejich produkty. Buďte tedy obezřetní k tomu, koho sledujete a na koho názory dáte. To, že produkt vychvaluje člověk XY, neznamená, že se jedná o produkt kvalitní. I tak se podívejte na složení, ptejte se po původu surovin.

Z mnoha a mnoha případů uveďme např. kolagen, ze kterého se vlivem reklamy stal obrovský boom, na kterém chce vydělat mnoho firem. Často jsou ale kolageny plné výplní, tedy látek, které tam nemají co dělat, jen naředí produkt, aby byl levnější, protože jsou to chemické látky nevalné kvality. Samotný kolagen pak nemá certifikát, který by dokládal jeho kvalitu.

V této souvislosti se pravděpodobně setkáte s pojmem greenwashing. Greenwashing lze definovat jako „využívání témat ekologie a udržitelnosti k vlastní marketingové podpoře a zneužívání zeleného marketingu a ekologického zaměření, které vede ke klamání zákazníka nebo k vytvoření dojmu, že firma/společnost dělá pro ekologii více, než je skutečnost.“ ^[5]

Greenwashing jako slovo vzniklo z brainwashing = vymývání mozků. Už toto napovídá význam slova, který není přívětivý. Prověřujme si firmy, zdali jejich ekologická vize není jen pouze líbivá reklama pro nás, zákazníky, abychom si mysleli, že kupujeme dobře, ale ve skutečnosti to tak nebylo. Nabádáme tedy k opatrnosti, jsou to vaše peníze, které utrácíte, a myslete na rčení „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.“

Pár tipů, jak postupovat při nakupování nových věcí

• Kvalita – pokud se uchýlíte k nákupu nového, upřednostněte vždy kvalitu.

• Nadčasovost – týká se to především oblečení, bot, doplňků. Vedle kvality si vybírejte kousky nadčasové, nebudete pak následující sezónu mít nutkání danou věc nahradit.

• Opravitelnost – před nákupem se informujte, zdali v případě potíží jde daná věc opravit a kolik by taková oprava stála. Tento postup doporučujeme u elektroniky.

• Přírodní složení či složení k přírodě šetrné – vyhněte se látkám, které se nedají v přírodě odbourat. Divili byste se, kolik takových látek je. Dost často jsou to chemické látky v kosmetice, s nimiž si příroda neporadí. Jedná se např. o syntetické parfemace, látku PEG (polyethylen glykol) a silikony (dimethicone, cyclomethicone). Velkou kapitolou jsou prací prostředky, které jsou plné škodlivin jak pro nás, tak pro přírodu. Za nás doporučujeme všema deseti ekologický prostředek na bázi hořčíku Terra Wash+Mg, nic podobného na trhu nenajdete.

• Zdravotní nezávadnost – vyhněte se obloukem nejhorším látkám. A to nejen v případě potravin, ale i hraček, elektroniky, oblečení. Přečtěte si více v článku vydaném Univerzitou Pardubice. O škodlivých látkách v hračkách psal např. rodinný e-shop Mamipa.

• Lokálnost – pokud nakupujeme produkty od místních výrobců, šetříme uhlíkovou stopu. Buďme ale v tomto případě trochu obezřetní. Výrobce může hrát na city a kvalita produktu nemusí být vůbec taková, jaká se zdá. Např. místní výrobce kosmetiky může sice produkty míchat někde blízko vás, ale odkud dané suroviny má? Těžko bude kokosový nebo olivový olej místní… Tento výrobce si bude muset dané složky dovážet a pokud si doveze jednu složku z Austrálie, druhou z Afriky a třetí třeba z Ameriky, můžeme o daném produktu říct, že jsme jeho nákupem ušetřili uhlíkovou stopu?

• Recyklovatelnost či kompostovatelnost – měli bychom kupovat takové výrobky, jejichž obaly bude možné dobře zrecyklovat. Ještě lepší je to, pokud se dají obaly kompostovat. Např. značka Organic Essence nabízí zero waste produkty, protože je první bezobalovou certifikovanou značkou kosmetiky. Sama kosmetika je silně koncentrovaná, její produkty vám vydrží dlouho. Co je však velmi chvályhodné, je to, že značka má plně kompostovatelné obaly – pokud tedy produkt vypotřebujete, zmizí i jeho obal, aniž by přírodě bylo uškozeno. Pojďte si o této zero waste kosmetice přečíst více v našem blogovém článku.

• Bezobalovost – naštěstí dnes najdeme spoustu obchodů se bezobalovým nakupováním. Nákupem v nich ušetříme spoustu odpadu, především plastu. Zakupte si znovupoužitelné látkové sáčky na nákup ovoce, zeleniny či pečiva. Neberte si jednorázové igelitky, zvolte buď pevné tašky, nebo mějte u sebe vždy látkovou (lehko si ji složíte do kabelky nebo ji mějte vždy v autě). ^[6]

Tipy pro zero waste domácnost

• Noste látkové tašky, ty igelitové/plastové neberte. Dejte si ji do kabelky, do auta, mějte ji na věšáku u domovních dveří, tak na ni nikdy nezapomenete.

• Vlastní sáčky na zeleninu, ovoce, pečivo. Neprotrhnou se, jídlo v nich nebude tak rychle plesnivět, dají se prát – samá pozitiva, co myslíte? 😊 Stejně tak nekupujte sáčky na led, je to velké množství zbytečného odpadu. Namísto sáčků si pořiďte tvořítka.

• Nekupujte pití v plastu – nejenže pomůžete přírodě od tun plastu, ale zlepšíte i svoje zdraví. Protože ochucené minerálky nebo hůř, sladké nápoje ke svému životu nepotřebujete. Pijte vodu z kohoutku a pokud vám nechutná, vytrvejte! Často je přechod ze sladkých nápojů na vodu pro naši chuť velký šok. Věřte ale, že si zvyknete. Vodu si můžete zpestřit různými produkty, aniž by vaše tělo trpělo – pojďte si prohlédnout naši nabídku. Na cesty si zvolte skleněnou láhev nebo termosku, do kterých si připravíte svůj nápoj. V takové láhvi vám i nápoj vydrží déle teplý či studený. Stejně tak se vyvarujte plastovým brčkům – je to zbytečný přežitek, k vychutnání nápoje ho nepotřebujete. A pokud byste přeci jen někdy chtěli něco brčkem vypít, zvolte brčko skleněné či kovové.

• Vyhněte se kelímkům na kávu – ač by se tento bod mohl zdát nedůležitým, je tomu přesně naopak. Dle údaje z roku 2022 se v České republice ročně spotřebuje 340 milionů kávových kelímků! ^[7] Průměrně tedy 34 kelímků na obyvatele za rok. To už stojí za zmínku, co myslíte? Zajděte si tedy raději na kávu do kavárny, kde dostanete kávu v hrnečku, nebo si s sebou noste svůj hrneček či termohrnek.

• Nahraďte papírové utěrky a kapesníky. Doma používejte klasické látkové utěrky a na úklid látkový hadřík – oboje snadno vyperete s ručníky. Chápeme, že na veřejnosti je lepší používat papírový kapesník, který hned vyhodíte, ale doma zkuste zavést látkové. Uvidíte, že jejich použití vám nebude překážet a opět je lehce vyperete s ručníky či ložním povlečením. Tady bychom chtěli ještě upozornit na vlhčené kapesníky či toaletní papír, který je opět v přírodě v mnoha případech nerozložitelný. U nás najdete vlhčené ubrousky v prvotřídní kvalitě a 100% rozložitelné. 

• Šetřete vodou. Zní to dost jednoduše, že? Ale zamyslete se, zdali si např. při čištění zubů nebo odličování obličeje nenecháváte puštěný kohoutek. Neumývejte každý kus nádobí pod tekoucí vodou, pokud nemáte myčku, napusťte si dřez. Nedopřávejte si ob den plnou vanu vody, i tím velmi uspoříte i svou vlastní peněženku. Stejně tak zapněte jen plnou pračku nebo plnou myčku. Do rychlovarné konvice dávejte jen tolik vody, kolik spotřebujete, ušetříte tím vodu i energii.

• Velkým tématem jsou menstruační pomůcky – nejenže způsobují spoustu odpadu, protože jsou částečně i plastové, ale bývají i plné chemických látek (bělidel, pesticidů). Zkuste vyzkoušet např. menstruační kalíšek, znovupoužitelné látkové vložky nebo menstruační kalhotky.

• Odpojujte elektrická zařízení ze zásuvky – ačkoliv daný přístroj není zapnutý, spotřebovává minimální energii. Nenechávejte tedy v zásuvkách nabíječky, počítače nebo rychlovarné konvice.

• Recyklujte – snad v dnešní době již každý z nás recykluje plast, papír a sklo. Ale snažte se recyklovat i ostatní věci. Např. na baterie je v každém obchodě sběrná nádoba, stejně tak popelnice na plechovky jsou čím dál víc rozšířené. Velmi důležité jsou i popelnice na olej, ten do odpadu nepatří! Použitý tuk nechte vychladnout a poté ho přelijte do PET láhve, kterou odneste do popelnice, mapu přikládáme zde. Pokud si s něčím nevíte rady, na internetu už se dneska dopátráte, kam dané věci patří – mrkněte na stránky Jak třídit nebo Třídění odpadu.

• Nakupujte s rozmyslem – o impulzivních nákupech jsme si řekli výše, ale tady bychom chtěli upozornit na nakupování dárků. Je hezké, že chcete potěšit svou rodinu či přátele, ale sami si vzpomeňte, kolik dárků jste dostali, které jen někde leží prachem nebo skončili v popelnici… Zeptejte se přímo obdarovaného nebo jeho okolí, zda by věc, kterou mu chcete dát, opravdu využil. Stejně tak na dárky pro děti se ptejte rodičů, protože je vysoká pravděpodobnost, že se trefíte do něčeho, co už doma mají. Anebo od dárků upusťte a věnujte jim zážitek – i kdyby např. v dané ZOO děti už byly, určitě budou rády, když se tam podívají znovu. Volnými vstupenkami do kina či divadla nikdy nic nezkazíte, stejně tak poukazem na nákup v jejich oblíbeném obchodě, potěšit je můžete poukazem i do našeho e-shopu.

• Neplýtvejte jídlem – i to se počítá do zero waste domácnosti. Plýtvání jídlem je strašný rozmar dnešního vyspělého světa. Jsou oblasti, kde lidé hladoví, nemají dost pitné vody a žijí v bídě, na druhé straně lesk a ohromný přepych, který daný člověk prostě nepotřebuje. Pro začátek doporučujeme si o víkendu naplánovat jídelníček na daný týden, bude se vám mnohem lépe nakupovat, ušetříte čas, peníze a nakonec zamezíte i plýtvání jídlem, které byste nestihli sníst.

Zero waste domácnost je spíš cesta než cíl. Nemusíte hned jako uvedená blogerka za rok vyprodukovat jen skleničku odpadu, abyste mohli mít radost. Těšte se z každé jedné věci, kterou změníte nebo díky které ušetříte na odpadu, vodě či elektřině. Zapojte celou rodinu, děti nevynechávejte. Učte je skromnosti a vysvětlete jim, že dvacet plyšáků opravdu ke štěstí nepotřebují. Každý krok se počítá. Mluvte se svými rodiči a prarodiči, kteří nemusí stíhat nové možnosti sledovat. Sice jsou naše rodiče či prarodiče často mnohem více šetřiví než my, na druhé straně kvůli tomu mohou kupovat zbytečně nekvalitní produkty s vidinou ušetření peněz. Nechte se inspirovat a inspirujte dál!

Zajímá vás víc? Přečtěte si i další související články:

Co je to bio a slow fashion a jak fungují certifikáty?

Jak vznikla první zero waste kosmetika na světě?

Jak si připravit netoxickou lékarničku první pomoci

Použité zdroje:

^[1] PlanetaCestování.cz

^[2] Zero Waste International Alliance

^[3] Zero Waste Home

^[4] Sarah Lazarovic

^[5] HALADA, Jan, ed. Marketingová komunikace a public relations: výklad pojmů a teorie oboru. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-3075-5.

^[6] zpracováno dle Komunikační kampaň Centra Zdravé Já zaměřená na Zero Waste. Zlín, 2020. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

^[7] V Česku se průměrně spotřebuje 340 milionů kávových kelímků ročně